Pokud nechcete číst článek a jen koukat na fotky, klikněte prosím sem , pro ostatní: čtení je asi na deset až patnáct minut, udělejte si pohodu a chvilku času.
Začátkem podzimu jsem po náročné svatební sezoně potřeboval na chvilku vypnout. I když si ty veselky užívám naplno, práce a zodpovědnosti okolo je opravdu hodně.
Tím pádem jsem 5 měsíců v kuse napnutý jak „žížala“ a nastal čas to vysypat z hlavy někde jinde.
Takže i když Táňa nemohla, odjet někam aspoň na týden byla nutnost. A Tenerife jsem měl v hlavě už celkem dlouho.
Ostrov leží těsně vedle severozápadní části Afriky. Pobřeží Maroka je vzdálené asi 320km. Patří španělskému Království a sopka Pico del Teide je tak vejvyšší horou Španělska.
Nejdřív jsem plánoval, že klasicky nabalím batůžek a pojedu sám, pak jsem ale zvedl telefon a volám kámošovi „Jedeš?“.
Když napsal že jo, tak jsme za pár dnů seděli v autě a mazali i s jeho synem z Brna po dálnici směr letiště Katowice (3h cesty), odkud na Tenerife lítá přímá linka.
Za pět a půl hoďky přistanete na jižním letišti v turistické zóně plné angličanů důchodového věku :) a můžete se v klidu rozkoukat.
Ubytko seženete klasicky přes Booking nebo Airbnb s cenou okolo 40€ za noc/apartmán. A nebo půjčíte rychle auto za dvacet éček na den a spíte pod širákem kdekoliv se vám zrovna líbí.
My jsme se první den usídlili v turistické zóně a fajn městečku Los Cristianos, kde byl čas se v klidu projít a užít trochu oceánu, než vyrazíme na cesty naším vypůjčeným Fiatem Pandou s obsahem 1,2l :).
Rád bych hned na začátek upřesnil, že cíl výletu nebyl fotit, ale odpočnout si. Nejsem ani dobrý krajinář, vlastně spíš ani krajinář abych byl přesný.
Chtěl jsem ale natočit video a pokusit se v noci fotit hvězdy. Tak prosím berte fotky spíš jako reportážní a pozvánku pro sebe, pokud plánujete dovču, nebo fotovýlet jako já.
S sebou jsem záměrně s tělem Sony A7RIII vzal pouze malé skla Zeiss Touit 12mm (používám v cropu jako 18mm), 28 a 55mm Sony, které jsem tak porůznu kombinoval. Video pak obstaral Mavic Air.
Přiletěli jsme v pondělí večer, časový posun je jen jedna hodina zpět, takže komunikace s domovem ideální. Teď je středa ráno a my opouštíme Los Cristianos.
Dýl už bych tam asi nevydržel, nejsem ten válecí typ a i když pláže jsou tu s tím super jemným pískem ze Sahary, Tenerife nabízí lepší lákadla.
Jednou z nich je skvěle vybudovaná infrastruktura a tak ostrov z jedné strany na druhý konec přejedete asi za 2h jízdy po dálnici, kde toho ale moc neuvidíte.
My vyjeli po směru hodinových ručiček z jihu k Los Gigantes , což je největší útes na ostrově. Vzali jsme to ale lehce přes vnitrozemí, směrem k sopce Teide, ale o té až později.
Hned za touto zatáčkou je křižovatka, kde si můžete vybrat. Los Gigantes, nebo Teide?
My jsme zvolili první variantu a asi po půl hodince dorazili do malého přístavního městečka. Nakoupili oběd (mají tu taky Lídl ) a šli prozkoumat okolí.
Z fotky to nevypadá, ale je to obrovská masa. Tady je v 4k rozlišení. Dronem jsem letěl z tohoto místa víc než 5 minut a pořád nebyl dost blízko na fotku. Až tam mi došlo, jak obrovská halda před náma stojí.
Bylo už pozdě odpoledne a my neměli kde složit hlavy. Spíme dnes pod širákem v horách, tak abych mohl v noci fotit. Z Los Gigantes bereme kramle a ujíždíme nad nedalekou soutěsku Masca.
Při příjezdu nahoru k hřebenu prostě jen tak zíráme dolů :).
Všudepřítomný opar z rozpadajících se mraků.
Ráno se probouzíme pomačkaní z tvrdého písku, nebyla to úplně luxusní noc, navíc spát jsem šel asi ve čtyři ráno. Nějak se mi ani nechtělo, to noční divadlo a klid fakt stál za to.
Máme před sebou ale další parádní den. Míříme na severozápad k něčemu, co netušíme že existuje a budeme se kvůli tomu muset ještě jednou do stejného místa vrátit :).
U pobřeží nás totiž nechtějí pustit průsmykem po silnici dál. Je tam krásný maják, ale vstup je omezený, což zjistíme až za pár dnů. Tak aspoň fotka pobřeží a míříme dál.
U severního města Icod de los Viňos potkáváme nejstarší typicky tenerifský strom. Jedná se prý o Dračinec dračí :).
Další noc trávíme u anglického páru provozující už 20 let hostel. Nabrat sílu kvalitním spánkem přijde vhod.
Ráno se vydáváme prozkoumat druhou stranu Tenerife. Projíždíme okolo největší místní atrakce. Zoo, kde můžete vidět kosatky, nebo delfíny. Pokud Vás to láká, určitě si to nenechte ujít.
Jedná se o top ZOO na světě a jmenuje se LORO PARK.
My po prozkoumání pobřeží a natočení pár záběrů okolo dalších majáků míříme na východ. Část ostrova, kde panuje často zatažená obloha. Je zde větší vlhkost a také výrazně zelenější příroda.
Takže naše plně naložená jedna dvojka má co dělat, aby se do serpentin vyhrabala nahoru. Více z této lokality vám ukážu v chystaném videu.
Kdykoliv na Tenerife sjedete z dálnice, narazíte na serpentiny. A pak se prostě vtipně drápete na dvojku třeba půl hodiny nahoru.
Přejedete hřeben a zase půl hodiny sjíždíte dolů k pobřeží :). V kombinaci s parádním počasím celkem pohoda.
Proběhli jsme několik vyhlídek národního parku a zakotvili v městečku San Andés na východní části.
Nemohli jsme dnes dlouho najít ubytování, až v jednom baru jsme dostali prima tip na super chlapíka provozující hospůdku, kde navíc úžasně vařili místní specialites.
Spát nad špaňelskou hospodou v pátek večer je sen. Španělé umí úžasně řvát :).
Dali jsme pár drinků (mrkací voko) a rychle spát. Ráno v pět hodin budíček, startuju „jednadvojku“ a jedu se snažit chytnout aspoň jeden východ sluníčka.
Den tu začíná až okolo osmé ranní a tím pádem i východy jsou o dost pozděj než u nás.
Jen co se ráno rozední, začne být o víkendu na ulici rušno. Místní buď pracují, jen tak posedávají na ulici a klábosí, nebo čtou noviny. To mi osobně přišlo úplně parádní. Prostě no stress.
Dost už povídání, je sobota a my ještě nebyli u sopky.
Čím víc se blížíme, tím víc mizí vegetace okolo nás. Škoda toho oparu kolem, tohle mohla být fajn fotka.
Jedem jedem k sopce a najednou… ty jo, kdo to sem dal, nebo kde se to vzalo? :)
Tak a jsme tu. Nejvyšší hora španělského království. Sopka Pico de Teide. 3700m a ještě něco málo k tomu.
Člověk tam musí stát, aby dokázal přečíst tu velikost. Nahoru vede lanovka, na kterou si musíte vystát celkem slušnou frontu. My jsme sopku objeli jen tak po silnici a pořídili pár záběrů.
Vedle sopky je obrovský kaňon. Sem když si stoupnete, připadáte si doslova jako ve scéně z filmu o indiánech. Krom silnice jen pár turistů a doslova nic kolem.
Když jsem fotil tyto panoramata, cca 100m od nás vidím podivný týpky v historických kostýmech, jak si to štrádují do prérie. Stali jsme se svědky natáčení buď nějakého filmu, nebo reklamního spotu.
Každopádně parádní scéna, chyběl jen Sam Hawkins a nějaká jeho vypečená hláška. Nebo motýlkář se síťkou :).
Poslední erupce sopky byla více než před sto lety a obrázek nám ukazuje, jak erupce probíhala. Prostě to vylítlo naposled bokem :)
Je sobota večer, opustili jsme okolí sopky. Do odletu zbývají dva dny a nás čeká druhá noc venku.
Vracíme se na soutěsku Masca abych mohl ještě jednou fotit v noci. Jakmile se setmí, mraky ustoupí do nížin a okolo jedenácté večer je tu téměř čistá obloha.
Tentokrát byla v noci celkem zima, hlavně k ránu fest přituhlo. Spali jsme v nížině, kam jsem se vrátil po nočním focení. Brzy ráno nás vzbudili místní lovci králíků. Je to prý jediné zvíře, které tu krom ještěrek a hadů žije :)).
Místní lovci tu pěstují plemeno, které se jmenuje Kanárský Podengo. Vzhledem připomínající nejvíc chrta, prý snáší dobře místní klima i vedra a umí běhat rychle po skále.
Cestou k dálnici jsme ráno zastavili přímo u soutěsky. Tady vede turistická cesta, které je momentálně zavřená, díky sesuvu půdy.
V neděli jsme se ještě vrátili na západ, k našemu majáku, kterej jsme prostě viděl museli. Dá se sem dostat přímo autem, ale jen do 10h.
Potom se většinou zavře závora a jde to jen autobusem, nebo cca 5km pěšky. Našli jsme tu spoustu potápěčů a minimum turistů.
No a to je v podstatě konec naší foto cesty. Poslední den jsme se vrátili na naší základnu v Los Cristiános.
Já ráno vstal, šel na pláž a do přístavu cvaknout nějaký fotky seťákem 28-70 abych si zkusil pár fotek tímto základním Sony objektivem za cca 4tisíce.
Odlítáme v 18h místního času a vystupujeme v studených Katowicích něco málo po půlnoci.
ZÁVĚREM
Tenerife všem můžu vřele doporučit. Na malém prostoru můžete cestovat kolem dokola, užívat pláže, které jsou hezčí na jihu. Ty severní mají černý sopečný písek, ale zase velké vlny pro surfaře.
Najdete zde nádherné pohoří, ale i krásnou vegetaci na východě v národních parcích. V oceánu se krásně osvěžíte.
Největší atrakce jsou tu asi Sopka Teide, na kterou je třeba koupit lístek s předstihem, díky velkému zájmu a omezené kapacitě.
Letenka od Wizzair se dá sehnat klidně za 2tisíce, když ji koupíte s předstihem. Na ulicích se najíte od 50-100korun v přepočtu. Restaurace cca od 250,- po nekonečno :).
Mě výlet na Tenerife vyšel cca na patnáct tisíc, ale jde to i výrazně levněji.
Prostě,
vemte si malý batůžek s tím nejnutnějším, foťák nebo mobil a jeďte. Já jsem tu určitě nebyl naposled. Teplo je tu celý rok.
A díky že jste dočetli až sem. Já se jdu vrhnout na střih videa, vložím ho sem až bude hotové.
Michal